Nejrůznější vědecká literatura poskytuje rozsáhlé důkazy o rozšířeném nedostatku hořčíku, kterým mají trpět až dvě třetiny západní populace, stejně tak jako o potenciální potřebě hořčík doplňovat u rozličných zdravotních stavů i problémů. V klinické praxi se optimalizace stavu hořčíku prostřednictvím stravy a suplementace jeví jako bezpečná, užitečná a dobře zdokumentovaná terapie pro několik zdravotních stavů. Vyjma notoricky známých benefitů pak může dostatečná hladina tohoto minerálu v těle pomoci s migrenózní bolesti hlavy, metabolickým syndromem, diabetes, premenstruačním syndromem, hyperlipidémií, astmatem, depresí, či jako prevence ledvinových kamenů a šedého zákalu i jako doplněk při odvykání kouření.

Prospěchem hořčíku se zabývala už celá řada studií. Tento přehled se ale zaměřuje na hladinu hořčíku v těle moderního člověka, která ovlivňuje právě celou zdravotních stavů, terapie i prevence. Studie si však všimla, že v západních zemích bohužel nemáme dostatek hořčíku nejen pro naše stravování, ale zejména pro špatné zpracování potravin, demineralizovanou vodu i zemedělské postupy, které využívají půdu s nedostatkem magnesia. Jeho stále častější doplňování supplementy v moderní době pak dává stále větší význam.

Nedostatek hořčíku napříč etniky, národnostmi i pohlavím je zmapovaný nespočtem vědecké literatury. Tento text opět podotýká, že riziko je vyšší také pro lidi s běžnými onemocněními, jako je například i cukrovka. Dále může za nedostatek nést odpovědnost i špatné stravování, léky či nadměrná konzumace alkoholu. Zajímavé ale je, že jsou to zejména ženy, které mívají ve srovnání s muži obecně nižší příjem magnesia ze stravy. Mezi příznaky nízkého hořčíku patří nevolnost, zvracení, slabost, únava a ztráta chuti k jídlu. Navíc příliš mnoho hořčíku v těle, tzv. hypermagnezémie, je jen velmi vzácná a obvykle ji způsobují problémy s ledvinami. Suplementace tohoto minerálu, narozdíl např. od vitamínů A, K, D či E, tak není nijak zvláště riziková.